Duchovní jóga I
Martin Uher
Tímto článkem Vám chceme přiblížit jógu, nejen jako souhrn cvičení ásán, ale jako jeden z duchovních směrů, a pohledů na svět, na organismus, na jeho duchovní rozhled. Povíme si něco o duchovním postoji k okolí, ale v první řadě o rozvoji sebe sama.
Tento článek je určen především čtenářům žijícím v oblasti "západní civilizace". Je to snaha o shrnutí hlavních principů vědy, jenž se zabývá člověkem a jeho Stvořitelem, tedy jógy. Tato věda je stará jako lidstvo samo a je pravdivá dnes stejně jako v minulosti a bude tomu tak i v budoucnosti. Je dokonalá svou podstatou, která nepodléhá žádným změnám, neboť její prapůvod odhaluje samotnou pravdu o stvoření jako takovém. Od nepaměti byla jóga prostředkem spojení mezi člověkem a jeho Stvořitelem, prapůvodní všeprostupující pulzující energií.
Jóga se zabývá duchovnem, přináší osvobození od mysli a hmoty, nikoli však až po smrti, ale již nyní, během našeho života.
Bohužel, "západní civilizace" vidí jen tu nepatrnou částečku z jógy, která se zabývá fyzickými, tedy hmotnými účinky. Lidé si často myslí, že jóga znamená cvičení různých ásán, speciálních tělesných cvičení. Tato cvičení vedou k harmonizaci tělesných orgánů podobně jako čínská cvičení čchi-kung či japonská zenová cvičení. Podobné sestavy speciálních cvičení můžeme nalézt i u tibetských mnichů, původních obyvatel Austrálie, Severní a Jižní Ameriky a Afriky. Co se Evropy týká, měla i ona několik systémů harmonizačních tělesných cvičení, ale ty se zničením a vymizením kultur zanikly. Dnes velice těžko nalezneme vynikající druidská cvičení, která ovládali keltští kněží ze starého Řecka.
Všechny tyto systémy vycházejí z podstaty zharmonizování dechu při různých tělesných pozicích. Tím se dosahuje velkého fyzického uvolnění, zlepšení funkce vnitřních orgánů a spolu s úpravou životosprávy to vede k prodloužení života hmotného těla.
Při vší úctě k této části jógy se ale nejedná o nejdůležitější informace, které nám tato nauka poskytuje. Samozřejmě v tom případě, pokud považujeme za lidský základ života duchovní život. A s tím i to, že tělo je oživováno přítomností duše. V okamžiku kdy duše, tedy část, jejíž podstatou je identita s prapůvodní všeprostupující pulsující energií, tělo opustí, toto pak umírá a začíná se rozkládat na původní kosmické prvky, z nichž vzešlo.
Jóga se tedy zabývá především duchem, ale nedá se považovat za náboženství, protože to je zpravidla po určitém čase zbaveno skutečného duchovního základu, degeneruje ve slepou víru, úzkoprsé sektářství, nesnášenlivost a fanatismus, z čehož pramení všechny náboženské boje, zapříčiňující utrpení a vznik různých iluzí. Je pravda, že přes všechen "moderní intelektuální pokrok" i teologické hledání západní civilizace příliš nepostoupila v bádání o základních hodnotách života. Většinou nevnáší světlo do záhady své existence.
Jóga je duchovní věda ukazující směr, jakým je třeba se ubírat při hledání cesty. Tato cesta je neměnná a studujeme-li staré knihy velkých mistrů, zjišťujeme, že bez ohledu na věk či zemi, ve které se tito objevili, vždy ukazovali světu stále stejnou duchovní cestu. Všichni z ní mohou mít užitek, pokud si to budou přát. Jóga je učení naděje pro všechny bytosti tohoto světa. Duchovní jóga je jako strom, který má mnoho větví a výhonků, ale pořád je to stále stejný strom. A tak se můžeme dozvědět o karmajóze, bhaktijóze, džňánajóze, radžajóze a mnoha dalších. Měli bychom si ale uvědomit, že i když každá z těchto větví a výhonků klade větší důraz na tu kterou stránku problematiky, v základě jdou všechny za stejným cílem. A tím je dosažení seberealizace neboli nalezení skutečného sebesama. K opravdovému poznání a pochopení toho, co de facto "Jsme", nám slouží praktikování jistých meditačních technik, ale také kultivování určitých charakterových vlastností a ctností.
Pokračování článku: Duchovní jóga II